5 triků, jak vždy zachránit kompozici fotek (+ video)

Proniknout k tajům kompozice může trvat dlouho – některá pravidla však fungují hned, okamžitě, až magicky. A je škoda je nepoužívat na mobilech, foťácích i malířském plátně. Pojďme si jich pár ukázat v tomto článku a také ve dvou speciálních online video lekcích.

Tenhle článek vznikl jako součást nového kurzu Focení Iphonem – nejlepší fotokouzla, dvouhodinové smršti všeho možného iPhonového. Vyvolal okamžitě velký ohlas a pár studentů mi napsalo, že je škoda tyhle dvě kompoziční lekce držet jen mezi zájemci o mobilní focení. Což je pravda, a proto jsem sepsal tento “univerzální” přehled.

Tedy: následujících pár principů bez výjimky platí pro jakékoliv fotografování, ale vlastně i pro cokoliv, kde operujeme s pojmy jako “krásno, harmonično”.

Následující fotky jsou z iPhonu, a tak je tedy berte s jistou rezervou – z mobilů se toho dá “vytáhnout” hodně, pořád ale platí: má to své limity…

Rychlofotka iPhonem z rodinného výletu na památku stačí. Významně jí pomáhají nenápadné drobnosti: cesta navádí pohled do záběru, stíny na horizontu podporují pocit prostoru a směřují pozornost, mraky vše zvýrazňují. Bez souhry těchto faktorů by to nebylo ono, věřte, nebo ne.

1. Vizuální kotvení – magická síla detailů

V kompozici fotek podobně jako třeba v designu (bytu, domu, zahrady), platí, že “nezasvěcení” prostě netuší, proč ten či onen princip, vlastně funguje.

Ale tak to prostě je, a není důležité, PROČ to funguje, ale ZDA to funguje a JAK to reálně použít.

Že nevíte, o čem mluvím? Pojďme si to ukázat na následujících fotkách z Maroka.

Pohled na krajinu v Maroku cvaknutou iPhonem…. Stany v popředí vypadají nedůležitě, ale…
Zde jsem narychlo stany vymazal a fotka vypadá překvapivě výrazně hůř. O stany jako takové přitom nejde, ale o princip „pevného bodu“, díky němuž jsme schopni scénu mnohem lépe vnímat. (Poznámka: zcela výjimečně jsem tu použil digitální zoom, kvalita je tedy na hraně).

Která fotka se vám líbí víc? Ta se stanem, že?

Ale proč? Proč se vám líbí víc, když ten stan vlastně zase není tak důležitý? Nejspíš nyní horečně přemýšlíte. Ale nebojte se odpovědět, že nevíte.

Já si také nejsem jist. Ale funguje to, fotka se stanem prostě vypadá výrazně lepší a přehlednější.

Co je podstatné: tento princip “vizuálního kotvení” se používá doslova po stovky let. Onen výrazný detail, prvek, strom, postava, cokoliv prostě dokáží přitáhnout pozornost, uklidnit vaši mysl touží po něčem výrazném. A dát vám i fotce prostě “pevný bod ve vesmíru”.

Nevěříte, že to tak skvěle funguje? Prostě to zkuste – a před tím si pusťte první z video lekcí (odkaz najdete o něco níže na stránce), v mé oblíbené pasáži tam nechávám mizet nejen stany, ale také terénní auta v horách nebo lodi na Vltavě.

Video č. 1: Magie vizuálního kotvení + síla mraků

 

Prozkoumat celý kurz

2. Krutý a ničivý fakt: bez mraků to nejde

Pokud se mě zeptáte, které je nejbanálnější pravidlo, jehož neznalost ničí obrovské množství rodinných a cestovatelských fotek, tu je.

A ano, zní děsivě jednoduše: Bez mraků fotka nemá šanci, naučte se je vnímat a lovit.

Prozkoumejme první fotku. Řekněte mi: proč je tak ošklivá, ač to místo je hezké?

Každý si hned všimne, že tato fotka je prostě ošklivá. Těžší je říct, proč. Mimo jiné proto, že bez mraků to prostě bude vypadat bídně skoro vždy. Iphone bez úprav.

Tady se důvod oné ošklivosti dá snadno vysvětlit, že? Prostě chybí mraky. Když vám to takto napřímo zdůrazním, asi vám to přijde takové obyčejné, nudné, očekávatelné pravidlo. Dobrá – tak chvíli sledujte v horkém a bezobláčkovém dni turisty fotící to samé. Uvidíte, že trpí a jsou vzteklí, že to je takové nějaké “plonkové”. Jen nevědí, proč.

Zkrátka, bez mraků to nejde a naopak: krásná oblaka dokáží automaticky zachránit i jinak dosti obyčejnou fotku.

Tohle je hodně obyčejné scéna, přesto má svoji působivost. A ano, mraky jsou tu zcela zásadní, ač jejich význam často fotografům přímo na místě uniká… Iphone s HDR aplikací.
Mraky této scéně dávají šanci, abychom ji cvakli… Což nejlépe vynikne na tom samém místě v jiný den (viz níže). iPhone s HDR aplikací.
To samé místo bez mraků – rozdíl je opravdu dramatický. To prostě nemá smysl fotit. Iphone.

Další příklady můžete prozkoumat na videu.

3. Stavební kámen (nejen) fotek krajiny: linie

Zajděte do jakékoliv galerie se starými krásnými obrazy krajin a řekněte mi, co má společného 90 % z nich.

Ano, přesně tak: nějakou výraznou linku, čáru, horizont, schodiště, řeku, hranu údolí, silnici… Cokoliv, co je linie, nebo jako linie vypadá (stín).

Porovnejte tyto dvě fotky. Obě jsou banální, tato první je však zjevně zcela špatná / nudná….
Tahle fotka je ze stejného místa a obsahuje navíc zdánlivý detail – linii stezky. Vidíte však, jak zásadně lepší pocit z oné fotky máte? Důvodem je magická síla linií, které vedou oči do záběru a podporují třírozměrné vnímání obrazu. iPhone bez úprav.

Proč je to tak zásadní? Opět vás asi znervózním konstatováním, že si nejsem jist. Jasně, všude se dočtete, že “linie vede pohled do záběru”. A ano, to je určitě důležitá věc – zásadním prvkem vyšších pater kompozice je tzv. čitelnost obrazu nebo fotky, kdy lstivé rozmístění prvků v ploše dokáže diváka pohodlně provést obsahem.

Kromě toho ale ony linie podporují to, po čem touží naše oči: třírozměné vnímání fotky – mozek chce podvědomě vše “přečíst” co nejsnáze, a tyhle “berličky” mu pomohou (viz příklad z pole níže).

V celkovém součtu je ale o síle linií možné říct: funguje to tak dobře, že v tom musí být tak trochu magie.

I takto hezké místo v rumunské divočině vyžaduje dodržení mnoha principů – bez linií se prostě většinou neobejde. A tu platí ono prosté, ale zásadní: řeka navádí pohled a buduje prostor. iPhone bez úprav.

4. Instagram i renesance rámují obrazy

Co mají společného renesanční malíři i uživatelé Instagramu bleskově upravující fotky?

Ano: takové to zatmavení okrajů obrazu. Na Instragramu nebo při úpravách fotek bychom to asi nazvali ošklivým slovem “vinětace”, u malířů, grafiků, designérů patrně směřováním pozornosti pomocí různě světlých a tmavých ploch.

Malíři odpradávna používají postup, který může mít mnoho jmen (ztmavování okrajů, rámování obrazu, atp), ale funkce je stejná jako u přidávání „vinětace“ na Instagramu. Temná barva směřuje pozornost ke středu, vytváří popředí, podporuje vnímání prostoru. Prostě pomáhá. Skotská krajina na obrazu Roberta S. Duncansona (19. století). Zdroj: Wikimedia Commons

Zkrátka: pokud něčemu dáme “tmavý rámeček”, automaticky přesměrujeme pozornost do středu obrázku (anebo tak, kam chceme). To proto je tak šikovné fotit přes různé průhledy, to proto nám hezky funguje “začerňování okrajů”.

Kdo to nezkusil, o hodně přišel. A ač tohle pravidlo patří asi k nejznámějším z tohoto přehledu, je jeho výhoda zjevná: funguje vždy, všude a hodně dobře.

5. Proti světlu se nefotí? Ale ano!

Jaká jsou nejtriviálnější pravidla pro práci se světlem? Asi to, že se nefotí proti oknu, proti slunci, proti oknu.

Jenže pravidla je, jak známo, třeba porušovat. A zrovna focení proti slunci patří k těm, které dávají často hodně pozoruhodné výsledky a je škoda s nimi neexperimentovat. Byť ano, chce to trochu cviku a také odvahy zvládnout různé slepé uličky.

Bez protisvětla v ranní mlze by tahle fotka vůbec neměla šanci vzniknout. iPhone s HDR aplikací…

Osobně mám focení proti slunci hodně rád i proto, že tak jde zachránit jinak hodně nudné scény, ať už na mobilech, nebo klasických foťácích.

A proč se toho lidé tolik bojí? Myslím, že to je stále dědictví analogové éry, v níž prostě šlo mnohé, ale zrovna focení proti slunci a složité manipulace s dynamickým rozsahem moc ne. Tedy zapomeňte na dávné poučky a foťte proti slunci!

Video č. 2. Linie, rámování a protisvětlo

 

Prozkoumat celý kurz

O autorovi: Jan Rybář
Mnoho let propojuje různé světy fotografování: v roce 2004 vyhrál hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo, provozuje web Fotoguru.cz, vede oblíbené kurzy fotografování tradiční i onlinové (na tomto webu). Vystudoval geologii a mezinárodní vztahy (v Praze a ve Skotsku), jako reportér MF DNES (1997-2009) projel celý svět, napsal pár knih. Srdcem zůstává novinář.

25 komentářů

  1. Dobrý den, jste opravdu úžasný člověk, fotograf i lektor. Vaše kurzy jsou přínosné, motivační, perfektně připravené a plné skvelých tipů, informací a praktických návodů jak fotit lépe a zajímavějě. Moc děkuji, velice ráda Vás sleduji.

    • Jan Rybář

      Bohunko, moc děkuji za pochvalu! Jsem moc rád, že Vám online kurzy slouží a posouvají vpřed! Držím palce, JR

  2. Viděl jsem hodně fotokurzů, ale Tvoje jsou od ostatních odišné. Jaksi se lépe chapou .Přesto ve všech jsem postrádal jednu podstatnou věc a to je spojení fotoaparátu s objektivem . Podařilo se mi koupit set tzn. fotoaprát + objektiv a ty fotky byly hrozné . Tento problém se ještě nikde nevysvětlil sám se divím tomu, když se prodává set , že není naladěn. Že by to bylo tím a majitel ty peníze, které ušetřil nákupem setu zase vydal na sladění fotoaparátu s objektivem .??? Jasně není to úplně stejně .

    • Jan Rybář

      Zdravím a díky! Rád bych poradil, ale to asi bude nějaký technický zádrhel, který neumím na dálku posoudit – obecně platí, že sety, objektivy i jejich sety by měly fungovat bez problémů… JR

  3. Takže páni fotografové takhle má vypadat výklad co se týče focení.
    Honzo paráda a palec nahoru. S chutí si prohlédnu a přečtu vše co
    pošleš a mohu říci že mi to dá více než některá literatura na trhu.
    Díky

  4. Tohle mě prostě baví – pěkně polopatě, bez zbytečných „chytristik“, jasně a srozumitelně napsané tipy, které opravdu fungují a zvládne je každý (při troše snahy). Děkuji za ně!

  5. Díky za dobré tipy. Dovolím si vlastní názor, týká se odstavce s liniemi. Fotka s horizontálně zarovnaným polem, stromy nad ním a oblohou je sice trochu nudná, ale špatnou ji nevidím. Naopak fotka s přeťatým polem šikmou pěšinkou mi připadá rozbitá a a neforemná, vůbec nemá atmosféru a asi bych ji smazal.

    • Jan Rybář

      Ivana, zdravím Vás a díky za připomínku! Měl jsem to trochu lépe vysvětlit, obě ty fotky jsou samozřejmě mizerné a já sám bych s nimi nic nedělal, ani bych je nefotil. Ale: tady mají úlohu jinou: ukázat, jak linie dokáže budovat prostor a vytvářet přehlednost ve fotce. Hrozně blbě se na to hledají příklady, tedy jsem byl rád, že mám dvojici z jednoho místa… Zdravím, JR

  6. Pro starší fotografy, kteří mají zkušenosti „pouze“ s manuální technikou já vítám takováto podrobná videjka i s výkladem. Díky Honzíku 🙂

  7. Petr Vácha

    Skvělé a jednoduché rady. Prostě, dělej to tak a tak a dobře uděláš.
    Moc děkuji.

  8. Daniela Rapava

    Ahoj Jan. Velmi dobre a jednodocho podane prakticke rady. Ano funguje to tak. A myslim, ze ta magia vznika z dramaticna, emocii a tuseneho pribehu a tyka sa to mrakov i drobnych detailov. Tie ked este aj suvisia nejako s clovekom v krajine, tak umocnuju emocie. A rovnako dramatizuju scenu okrajove stmavenia. A linie vedu priestorom, pocitmi a niekedy aj pribehom. Preto pri lodiach i aute citite pribeh..cestu..Takze to kuzlo a emocie velmi suvisia.
    Pozdravujem 🙂

  9. Dobrý den,
    jste opravdu výborný fotograf i lektor. Vaše kurzy jsou perfektní, stručné a výstižné – jak fotit lépe a zajímavěji. Jste jeden z mála profesionálů, kteří nám i výrobcům fotoaparátů také sdělují, že špičkové (a postupně i běžně dostupné) fotomobily fotí lépe než levnější kompakty i zrcadlovky. Zdraví Josef

  10. Zdravím Vás, Jene. a díky za další porci vtipné kaše! Skvělé (jako vždy) je, že dáváte ponděty k dalšímu přemýšlení, ne betonová dogmata. Už mi to zase v hlavě víří 🙂 Jen poznámka k těm stanům: když dáme do krajiny šikovně nějaký prvek s lidským měřítkem, pomůže nám dát rozměr celé krajině, že?

    • Jan Rybář

      Jiří, zdravím a díky! A ano, ono je to vždy nějaká kombinace různých faktorů. A jedním z nich je právě i to, že cokoliv „obvyklého tvaru“, á la člověk, dává scéně měřítko. V některých případech je ale, myslím si, silnější právě tady ta „tajemná“ funkce opěrného bodu… Hezký podzim přeji! h

      • Jene, díky za odpověď, a taky hezký podzim přeji. Já si pořád připomínám ten skvělý článek o „hrdinovi v krajině“, který jste opublikoval Tomáší Vocelkovi na FotoGuru. Čili to mé uvažování není úplně z mé hlavy 🙂

  11. Alex Seffer

    Proste „Bajecne“

  12. Zdravím ….fakt paráda,pro mne jako laika polenovitého typu je to přehledné a srozumitelné .Díky ať se daří…Ota

  13. Musím moc pochválit za připravu. Byť pro Vás (i nás) to byl úplně první celodenní kurz, svojí premiéry jste se zhostil skvěle, Honzo. Oceňuji prima atmosféru malé skupiny a snahu naučit nás opravdu ligicky a polopatě základní věci, které si postupem času můžeme zkoumat a dolaďovat sami. Děkuju moc za hezký den. Šárka

  14. Dobrý den, jak zde bylo již hodně krát napsáno, vše jste skvěle popsal a vysvětlil. Za mě perfektní a inspirující. Díky. S pozdravem, Jarda.

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*