Online kurzy – 10 rad, jak začít učit a neztroskotat

Online kurzy se rychle dostávají do módy, doba koronavirová najednou mnohým odhalila, jak skvělé věci se dají rychle naučit z pohodlí domova. Dělat kurzy online dobře, tak aby opravdu dávaly smysl, je však překvapivě těžké. Ve světě online vzdělávání žiji (díky tomuto webu) mnoho let. A sepsal jsem tedy pár rad, jak začít, a pokud možnost neskončit po pár týdnech…

Věta, že začít s online kurzy je “těžké” vlastně není úplně přesná. Raději vám to přiznám na samém začátku: je to hodně, hodně těžké. Velmi rychle obvykle zjistíte (často dosti bolestně), že vše funguje nějak trochu jinak. Opravdu skoro VŠE, co jste si představovali na začátku, prostě nebude platit.

Že to zní trochu pesimisticky? Vůbec ne! Po několika letech každodenního pobytu ve světě online vzdělávání si jsem díky webu iFotografování.cz jist, že právě tady leží budoucnost a že to vše je fantastické dobrodružství se skvělým koncem. Pojďme to tedy prozkoumat.

Aktualizace leden 2021: Děkuji moc za všechny maily a dotazy! Zájem o online vzdělávání raketově stoupá, proto jsem připravil speciální web Kurzin.cz, na který můžete umístit své online kurzy a buď je jen odemykat svým studentům, nebo přímo prodávat přes vlastní e-shop, který umožňuje platbu kartou. Podrobnosti: Kurzin.cz

1. Online kurz ≠ normální kurz ve virtuálnu

Téměř 10 let pořádám nejrůznější kurzy, především fotografování, ale také kreativního psaní nebo online marketingu pro drobné živnostníky. A před časem mi tedy přišlo logické zahájit přesun do onlinu.

Říkal jsem si, podpořen globálním boomem videí, youtuberů a vůbec všeho hýbacího, že v zásadě by mělo stačit natočit mé kurzy a dodat pár hezkých lekcí o technických záležitostech á la nastavení foťáku.

Zkrátka moje představa byla, že online vzdělávání vlastně znamená přesunout nějak výukovou místnost do pečlivě promyšlených videí. Říkal jsem si, že přehlednosti pomůže návodná struktura videolekcí a že specifické chytáky mých kurzů fotografování (nezbytnost praktických ukázek a rychlé zpětné vazby) vyřeším zvýšeným přídělem příkladů, tedy ukázkových fotek.

Jenže tak to není, pokud bych vám měl dát jednu jedinou zásadní radu, byla by to trochu obecná, ale přesto radikální věc: VŠE bude jinak, připravte se na to!

Ne že by nešlo postupy z kurzů klasických použít v kurzech online, ale podobnost je dramaticky menší, než se může zdát.

Online kurzy jsou specifickým světem, který funguje výrazně jinak, než si novopečení lektoři většinou na začátku myslí. Ilustrace: Depositphotos.com

2. Klíčový boj: udržet energii online kurzů

Co myslím “energií” online kurzu? Nestačilo by napsat, že je důležité udržet pozornost studenta? Možná stačilo, ale nebylo by to přesné.

Žádný online projekt nemůže fungovat bez právě toho, čemu já říkám energie. Je to ten samý princip, proč dočteme knížku nebo se dodíváme na film až do konce. Každou minutou v oné věci najdete něco, co nás zenergetizuje, probudí, přinutí jít dál.

A nestačí to odbýt konstatováním, že “je to přece tak zajímavé, že se student musí dodívat”… To může být pravda, ale samo o sobě dobré téma a zpracování nestačí. Vždy musí být přítomna ona magická energie, která nedovolí divákovi odejít.

Sebelepší obsah, který nemá energii, nepřežije.

Jan Rybář webinář
Udržet pozornost pomáhá řada důležitých triků – včetně vnořené obrazovky s přednášejícím. Co se může zdát jako detail, je ve skutečnosti zcela klíčové.

3. Vžijte se do role osamělého studenta (aneb příhoda z Českého rozhlasu)

Přiznám se: napsat tento článek jsem se rozhodl přednedávnem v hlubinách budovy Českého rozhlasu. Hodinu jsem mluvil o focení mobilním telefonem (pro zájemce, záznam je zde) a v důsledku koronavirových opatření jsem sám seděl ve studiu, zatímco moderátorka byla na zcela jiném místě onoho bludiště.

Viděli jsme se přes vnitřní kamerový systém, kterýžto ale, jak už to bývá, přestal po pár minutách fungovat. Po třiceti letech chození do televizních i rádiových studií to pro mě vlastně byl nesmírně zajímavý zážitek – právě v tom, jak dramaticky rozdílné to je “mluvit nablízko” a “mluvit na dálku”.

A stejně dramatický rozdíl je mezi kurzy klasickými, kdy je lektor schopný energii kurzu udržet v reálném čase díky spektru komunikačních triků, a online kurzem, kdy z definice chybí možnost reagovat, povzbudit, vrátit se, přibrzdit, zrychlit.

4. Jak v online kurzu udržet energii? Strukturou, pojetím, tónem hlasu…

energie v online kurzech by si samozřejmě zasloužilo samostatný článek, nebo spíše menší knihu, ale pár základních bodů zde nemůže chybět.

– struktura kurzu – žádná univerzální rada, jak má vypadat struktura kurzů, neexistuje, přesto se vše dá shrnout do prostého konstatování: musí být taková, která udrží pozornost studenta. Potřebuje se rychle naučit něco ovládat nebo vysvětlit nějakou funkci? Pak je rozumné mít více kratších lekcí, mezi nimiž je možné volně přecházet. Potřebujete hlubší pochopení problému? Pak delší celky nevadí, ba jsou i vhodnější – i u nich však platí, že obecně jsou delší videa (á la 20 minut) rizikovější, než videa krátká (v řádech minut)

– formální stránka videí – pokud budou vaše online kurzy postaveny na videích (což je i můj případ), zásadní je připustit si co nejdřív, že formální stránka – tedy jak to vše “vypadá a působí” – je opravdu zásadní. A to zejména v právě oné schopnosti udržet pozornost. Nuda u videa je stejné povahy jako nuda u filmu – jednotlivé části prostě nedokáží přinutit diváka/studenta jít dál.

– naučte se mluvit – já vím, že mluvit umíte, ale o to hůře budete přicházet na zásadní fakt, že mluvený projev je věda sama o sobě, která má neuvěřitelné množství pravidel, triků a kouzel. A zatímco přednášet “naživo” je po pár pokusech (či pár letech pokusů) relativně snadné, u online kurzů je vše násobně těžší. Protože, jak už víme, mluvíme k publiku, které krom sledování kurzu možná zároveň odpovídá na maily, hlídá dítě nebo činí něco podobného. Zkrátka, hlas je a musí být mocnou zbraní: jeho intonace, strukturování důrazu na obsah, schopnost dělat pauzy, zkrátka udržet pozornost – to vše může a musí fungovat jako klíčový magnet celého kurzu. Není to snadné, ale bez těchto kouzel to nepůjde.

Trailer mého online kurzu fotografování – ukázka

5. Nebojte se začít – technická kvalita videí vás nesmí brzdit

Tohle je důležitá rada: nebojte se začít, netravte měsíce přemýšlením o tom, v jakém programu vše sestříháte a jakou kamerou vše natočíte. Technická kvalita je samozřejmě důležitá, ale zároveň je mírně přeceňována.

Zkrátka: nemyslete si, že vaše první video musí mít stejné technické kvality jako Star Wars. Nemusí. A obecně: posedlost kvalitou videa i střihu je dle mého jednou ze zbytečných brzd těch, kteří začínají. Videa by neměla být viditelně amatérská, ale zároveň diváci odpustí mnohem víc, než si choulostiví lektoři myslí.

Ano, já na část svých kurzů najímám profesionálního kameramana z komerční televize, ano, část kurzů natáčím ve 4K, ale to neznamená, že se příliš stresuji třeba nepříliš úchvatným záběrem z iPhonu.

Pro diváka/studenta je zkrátka podstatný přínos, a drobné technické nedostatky vám rád odpustí, přesněji řečeno, vůbec si jich často nevšimne.

Přesto jedna zásadní technická rada, kterou dostanete od kohokoliv, kdo kdy natočil nějaké video: na zvuku záleží ze všeho nejvíc. A rozumný zvuk, tedy ne obraz, je to, kde se láme chleba. Divák v online kurzech velmi rád odpustí (= nevšimne si) nedostatků v obraze, ale pokud bude mít video mizerný zvuk, je to zkrátka problém…

Plus, upřímně, dosáhnout kvalitního zvuku je mnohem těžší, než se v začátcích zdá – tedy na to myslete, mohu-li radit.

Online kurzy fotografování
Existuje mnoho variant, jak členit kurzy do lekcí – já se vzhledem k vizuální povaze kurzu vše snažím ukazovat přes fotografie, nikoliv pouhým seznamem.

6. Web s online kurzy musí skvěle fungovat

Dobrá, pokud jsem vás potěšil předchozí pasáží a přestáváte se trápit trochu rozklepaným videem, nyní ta horší stránka věci. Kde není dobré činit kompromisy, je systém, přes který vaše online kurzy prodáváte. Tak jako u ostatních věcí v online prostoru zde bez výjimky platí: lidé nemají rádi věci, které jsou nepřehledné, pomalé, bídně funkční.

Právě zde se, dle mého, stále více rozevírají nůžku mezi profesionálním webovými projekty, a weby vyrobenými na koleně. Nic proti nim, ale čísla z různých studií (a ostatně nejspíš i vaše empirická zkušenost) je nezpochybnitelná. Pokud je web pomalý, odejdete. Pokud rychle nenajdete, co hledáte, odejdete. Pokud se vše nedá vyřešit rychle a pohodlně, odejdete. Pokud web nebere platební kartu, vypadá to zkrátka amatérsky, a dost možná odejdete, i pokud byste nakonec kartou neplatili.

Jaké systémy je možné na prodej online kurzů používat, si zaslouží samostatný článek, základní dělení je nicméně zjevné: buď využijete nějaké předpřipravené řešení a obsah prodávat přes cizí systém, anebo investujete více energie i peněz a vše si pustíte na své doméně.

Obé má své výhody a nevýhody, moje obecná rada však zní: pokud to jen trochu jde, zkuste od začátku budovat “na svém” – zbavíte se do budoucna mnoha bolehlavů. Navíc, je to stále snazší a již se základní znalostí WordPressu jste schopni velmi rychle a relativně levně spustit solidní systém. Osobně používám plugin LearnDash a jsem s ním převelice skokojen.

online kurzy
Takto vypadá systém, který používám – tedy plugin LearnDash.

7. Online kurzy lákají (zcela) jiné studenty než kurzy klasické

V úplných začátcích jsem se o mém novém projektu online vzdělávání bavil s jedním z mých nejlepších kamarádů, úspěšným podnikatelem, který mi vždy mimoděk sdělil něco nenápadného, a přece zásadního.

Tentokrát jeho nenápadná rada, na kterou ovšem myslím hodně často, zněla: “Studenti tvých online kurzů budou zcela jiným typem zákazníků než ti, kteří chodí na tvé tradiční kurzy fotografování.”

A měl pravdu a vy na to myslete – je to prostě důležitá součást klíčové myšlenky tohoto článku: po nastartování online kurzů najednou zjistíte, že VŠE je jinak.

Myšlenka, že studenti kurzů tradičních se prostě jen tak pomalu přemístí do online světa je prostě zavádějících. Nechci úplně vyloučit, že v některých případech to fungovat může. Ale tvrdím si říci, že ve většině případů to fungovat nebude.

Důvod? Na jednu stranu jde o obecnou nedůvěru k online vzdělávání – vzdělávat se, to po stovky let znamená buď vyrazit do školy (na klasický kurz), nebo se ponořit do knih. Jsem si skoro jist, že pro většinu účastníků mých klasických fotokurzů je jejich online verze vlastně tak trochu neuchopitelná.

Naproti tomu, pro stále početnějších část lidí je získávání informaci online právě onou zcela samozřejmou součástí života, od googlování po hledání rychlých (i delších) rad na YouTube. Naschvál píšu “získávání informací online”, ne nutně online vzdělávání – protože to je, přiznejme si, stále ještě relativně na začátku.

Zkrátka, tyto dva světy se sice překrývají, ale mnohem méně, než si uvědomíte na začátku vašeho online tažení – je dobré to vědět, než se pustíte (například) do vymýšlení marketingové strategie. Lidé, na které budete mířit, jsou prostě jiní.

8. Marketing online kurzů je obvykle hodně drahý

Jak ví každý, kdo někdy bádal nad marketingovou strategií: existují dva typy produktů. Jeden, u něhož potenciální kupec ví, že existuje i že by si ho třeba někdy mohl koupit. Druhý, u nějž ještě lidé nevědí, že se jim opravdu může hodit, a nákup by je opravdu nikdy nenapadl.

Jak asi tušíte, produkty spojené s online vzděláváním zatím stále z velké části patří do oné skupiny druhé: jen menšina (a mnohdy opravdu výrazná menšina) si jednou večer řekne “hm, co si koupit nějaký online kurz?”. Mnohem, mnohem častěji si řekne, “že bych šel/šla na kurz tradiční?”, sedne ke Googlu a začne hledat.

Jinými slovy, pokud se vším začínáte, je opravdu zásadní počítat s tím, že marketing bude jiný (= většinou náročnější = většinou dražší) než vaše podobné projekty… Kdysi v naprostých začátcích mě trochu vyděsila informace, kterou jsem někde zahlédl: že na marketing někdy jde až padesát procent ceny, tedy zhruba řečeno: pokud prodáte kurz za 100 dolarů, v průměru počítáte s tím, že na to musíte vynaložit 50 dolarů…

Samozřejmě, vzhledem k podstatě online byznysu to nemusí být ani zlé, ani problematické. Ale je dobré s tím v počátcích počítat – Cost of acquisition prostě může být překvapivě vysoká.

9. Online kurz jako takový je obvykle málo – přidejte testy, webináře atp.

Jak už jsem zmínil, svět online kurzů je světem zcela svébytným. Žije svým vlastním životem, je velmi snadné zničit ho falešnými očekáváními i začátečnickými chybami…

Proč to tak je? Zopakujme onu zásadní, ale pořád tak nějak těžko uchopitelnou věc: online vzdělávání je zkrátka zcela nový svět, který čeká (nesporně) velká budoucnost, ale musí se více zakořenit v myslích studentů (“Je to přirozená cesta ke vzdělání!), ale také v přiznání autorů online produktů, že je čeká ještě dlouhá cesta (“Přiznejme si, že hodně věcí děláme špatně a ještě to vše musíme vylepšit.”)

Což není sebemrskačství, ale jen otevřené přiznání toho, že bez dalších změn a nových postupů to nejde a nepůjde.

Módním slovem online vzdělávání je příslovce “blended”, teda namíchaný/kombinovaný – Blended learning je tak v širším smyslu chápáno jako užívání všech možných dalších postupů osobního zapojení lektora – osobních konzultací přes různé aplikace (třeba Zoom), webinářů nebo i osobních setkání. (Dodejme pro pořádek, že v užším smyslu je Blended learning prostě jen kombinací online prvků s tradičním “fyzickým školením” – onen širší význam online kurzy + online konzultace na dálku už by se nám do něj nevlezly).

Krom toho je zásadní zapojit i další prvky, které obvykle v prvním návalu nadšení noví online školitelé tak trochu ignorují. Například testy (kvízy), které jsou nejen skvělou metodou jak učivo procvičit, ale zásadní je i jejich role “uvolňovací a rozptylovací”, prostě je zábavné vyzkoušet si své znalosti (a případně získat po absolvování závěrečného testu certifikát – to na mém webu funguje velmi dobře)…

Pro zajímavost, níže na stránce se můžete podívat na ukázku, jak tento test funguje – to samo o sobě je velká (a fascinující) věda.

10. Vysněný cíl online kurzů: být opravdu přínosem

Na závěr ještě jedna rada, která zní velmi obecně, ale zahlédl jsem ji kdesi v nějaké odborné debatě ve FB skupině online lektorů. Někdo se ptal, jaká jsou nejzásadnější pravidla pro online kurzy. A jedna stručná odpověď vyčnívala z řady. Zněla: Záleží na jediném – aby byl kurz pro studenta přínosný, aby měl opravdu hodnotu.

A přesně tak to je – nakonec je jedno, zda jsou lekce dlouhé či krátké, jak jsou strukturovány testy anebo jak je nastaven průchod jednotlivými moduly. Počítá se jedno jediné: zda onen kurz opravdu něco přinesl.

Je to zdánlivě banální pravda, na kterou je ale dobré neustále myslet – žijeme v moři informací, žijeme v záplavě lepších i horších videí, horších i lepších kurzů.

A zároveň jako lektoři žijeme v jasných představách o tom, co student potřebuje, co by se měl naučit jaký technický fígl ho k tomu zavede. A často se prostě mýlíme…

Krátký příklad: video, říká se, řeší vše. Pokud něco nevíte, vždy najdete rychlou odpověď na YouTube, vždy najdete fantastický tutorial, zdarma či za peníze. Ale velmi, velmi často, jde o jednoduchou otázku (jak nastavit na webu funkci X), kde sledovat byť i dvouminutové video je velké utrpení a ztráta času.

V takové situaci stručný článek s dobře strukturovanými odstavci bude fungovat stokrát lépe než super video v 4K..

Na to je třeba neustále myslet – technika je skvělá věc. Online vzdělávání čeká velká budoucnost. Ale jediné, o co jde, je právě odhalení fungujícího vzorce, jak co nejrychleji naučit to, co má pro studenta opravdu hodnotu…

Držím palce a napište!

Aktualizace leden 2021: Děkuji moc za všechny maily a dotazy! Zájem o online vzdělávání raketově stoupá, proto jsem připravil speciální web Kurzin.cz, na který můžete umístit své online kurzy a buď je jen odemykat svým studentům, nebo přímo prodávat přes vlastní e-shop, který umožňuje platbu kartou. Podrobnosti: Kurzin.cz

O autorovi: Jan Rybář
Mnoho let propojuje různé světy fotografování: v roce 2004 vyhrál hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo, provozuje web Fotoguru.cz, vede oblíbené kurzy fotografování tradiční i onlinové (na tomto webu iFotografování.cz). Vystudoval geologii a mezinárodní vztahy (v Praze a ve Skotsku), jako reportér MF DNES (1997-2009) projel celý svět, napsal pár knih. Srdcem zůstává novinář.

Ukázka testů, které používám

Jak vypadají testy na tomto webu? Zde krátká ukázka s třemi otázkami…

Důležité: pokud by se při zobrazení z mobilu test níže nezobrazil a nefungoval „knofílk“ Spustit test, najdete ho také na této ukázkové stránce.

Všechny články z rubriky

[pt_view id=“ad80ef614d“]

3 komentářů

  1. Jiří Novotný

    Zdravím podruhé. Chystám se na váš další článek, téma mě zajímá. Taky jsme byli nuceni přejít na online/virtuální formu našich seminářů. Kdy jste tento článek psal (zveřejnil)? Děkuji

    • Jan Rybář

      Zdravím, tohle je relativně velmi nový článek, někdy z léta – tedy zcela platí… Mimochodem, na tohle všechno se mě ptá stále více lidí, tedy nejspíš brzy spustím speciální web, kde bude možné za nějaký rozumný poplatek velmi rychle pustit své vlastní online kurzy… JR

  2. Jaké je vaše zaměření? Fotografujete i pro firmy (promo fotky, firemní reklama,…)?

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*